Žít udržitelně

20. Jak se studuje Farmářská škola - Jitka Nováková

Do 20. epizody podcastu Žít udržitelně jsem pozvala dlouholetou členku spolku Permakultura CS, nadšenou zahradnici, zelinářku a od r. 2022 studentku Farmářské školy, Jitku Novákovou. Ve spolku Permakultura CS se stará hlavně o finance a pražskou permakulturní knihovnu, která má od 21.9.2023 nové sídlo v centru Prahy. 
Ale zpět k Jitčině zahradničení a zelinářství. Jitka ve své vlastní zahradě pěstuje hlavně zeleninu, některé drobné ovoce, potkáte tam i slepice, morčata, kočky a psy. Jitka radí: ”Nemusíte vlastnit pozemky, ale najděte si někoho, s kým můžete pozemek sdílet a společně obhospodařovat.” Tak to udělala i Jitka. Se svou kamarádkou hospodaří na pozemku její rodiny. Nejprve si pěstovaly zeleninu jen pro své početné rodiny, ale od roku 2023 už Jitka zásobuje v podobě bedýnek i své sousedy. Její pěstitelská vášeň se rozkřikla po okolí.
Studium Farmářské školy
Jitka sama pro sebe vnímá studium na Farmářské škole jako vyšší nadstavbu nad obvyklými kurzy o navrhování zahrad nebo pěstování zeleniny. Všichni, kdo se studia účastí, tedy studenti i učitelé, jsou do témat velice zapálení a vyměňují si své reálné zkušenosti z mnoha oborů. Dobrou zprávou je, že se v září 2023 oficiálně otevřel 1. ročník Vyšší odborné školy ekologického zemědělství (tedy Farmářské školy), která se zaměřuje na oblasti ekologického a biodynamického zemědělství. Více o studiu prosím hledejte ZDE. 
Opravdu skvělou na celém konceptu Farmářské školy je kombinace trochy teorie a velké porce praxe. Jitka konkrétně chodí na praxi do zelinářské farmy Králíčkovi. Zde si většinu sadby vypěstují sami. Na novou sezónu se začínají připravovat dokonce už v lednu. Praxe na farmě umožňuje Jitce vidět, jak se starat o zeleninu od semínka po sklizeň a uskladnění. I ekologické zelinářství Králíčkovi funguje na principu bedýnek a KPZky. Jitka se zde učí věci, které v žádné literatuře nenajdete. Jsou to odžité zkušenosti lidí z praxe. 
Velmi příjemně mne překvapil fakt, že na Farmářské škole se nepíší písemky a nezkouší se. Navíc studenti sami mohou ovlivňovat výběr témat a navrhovat přednášející pro semináře. Všichni se přednášek účastní, bez ohledu na jejich srdcové téma a zaměření. Na konci ročníku se pak každý chopí některého z probraných témat, zpracuje jej do přednášky a odprezentuje ostatním. Tím uzavírá jeden ročník studia. Jitka si velmi pochvaluje víkendová studijní setkání na farmách, kde krom zajímavých přednášek odborníků z praxe, probíhá i “networking” nebo exkurze na další farmy, nejen v Čechách, ale i v Rakousku či Německu. Jak budete ve svém studiu úspěšní je na Vás, na Vaší aktivitě a zájmu.
Pokud byste si chtěli od Jitky Novákové objednat její bedýnku a jste z okolí Kozojed u Kostelce n. Černými lesy, mrkněte na její FB stránku Zeleninové bedýnky Kozojedy. Další kontakt na Jitku najdete i na webu spolku Permakultura CS v sekci Kdo jsme.

19. Lepší den s jógou - Lenka Chabová

Vítejte u dalšího dílu podcastu "Žít udržitelně". V 19. epizodě se zaměříme na jedinečné spojení mezi udržitelností, zdravím a duševní pohodou skrze magický svět jógy. Seznámíte se s inspirativní osobností, Lenkou Chabovou, instruktorkou jógy a zakladatelkou studia Jóga od hlavy až k patě. Představíme vám, jak může jóga a hlavně vědomé dýchání sloužit jako mocný nástroj v uspěchaném tempu moderního života.
Jak můžeme prostřednictvím jógy nalézt rovnováhu mezi tělem a myslí?
Jaké jsou benefity vědomého dýchání, pravidelného cvičení a meditace pro naše zdraví?
Jak správně začít svůj den? 
Co můžeme udělat pro své tělo během pracovního dne? 
Jak ztišit svou hyper-energii a roztěkané myšlenky, abychom dobře spali?
Jak se připravit na náročnou schůzku či důležitý den?
Na tyto otázky a mnoho dalšího jsme se s Lenkou zaměřily právě v této epizodě. Zůstaňte s námi a objevte cestu k životnímu "blahu" skrze jógu a vědomé dýchání. Lenka zdůrazňuje právě význam vědomého dýchání při cvičení jógy. "Dýchání je pravým základem, na kterém stojí celá jóga," říká. 
Více o Lence Chabové a jejím studiu se dozvíte na www.jogaodhlavyazkpate.cz nebo na FB profilu Jóga Štětkovice.

18. Akademie udržitelného života a podnikání - Helen Vodrážková

V 18. epizodě podcastu Žít udržitelně vás čeká zajímavý rozhovor s Helenou Vodrážkovou, která představila nový vzdělávací projekt – Akademii udržitelného života a podnikání. Helen si uvědomila, že existuje mnoho lidí, kteří touží změnit svůj život a žít udržitelněji, avšak potřebují praktickou podporu a hlubší znalosti. Právě díky tomu vznikla myšlenka Akademie udržitelného života a podnikání (AUŽP), která se ponejvíc zaměřuje na praxi, setkávání s odborníky a poskytuje konkrétní dovednosti potřebné pro udržitelný způsob života.
Nyní běží pilotní projekt, během něhož absolvují účastníci čtyři víkendové studijní pobyty a setkají se s různými odborníky a lektory. Ti je seznamují s principy permakultury, přírodním stavitelstvím, budováním komunit, bylinkařením a dalšími udržitelnými tématy. Projekt je finančně podpořen Nadací Partnerství. 
Po ukončení pilotního projektu bude provedeno vyhodnocení a na základě jeho výsledků budou hledány další finanční zdroje pro spuštění regulérního prvního ročníku akademie, který by měl začít v září 2024. Více se dozvíte na webové stránce Akademie: https://www.akademieudrzitelnehozivota.cz/.
Sledovat také můžete Facebookovou stránku a Instagramový profil Ekocentra a komunitní zahrady Divočina, kde Helen dlouhodobě působí a je zakladatelkou těchto prospěšných projektů. I zde budou uveřejňované aktuality týkající se AUŽP a pilotního projektu, který poběží do začátku října 2023. 

17. Ukázková permakulturní zahrada U Bezinky - Lenka Černá

Lenka Černá je majitelkou ukázkového permakulturního projektu U Bezinky, je lektorkou tvůrčích kurzů, občasnou permakulturní návrhářkou, nadšenou zahradnicí a bylinkářkou, a ve spolku Permakultura CS se stará o Mapu a Síť ukázkových permakulturních projektů.
Zahrada v Zábřežské vrchovině je pro celou rodinu Černých jejich rozšířeným životním prostorem. Od jara do pozdního podzimu, od rána do večera, se rodinný život odehrává právě tam. Zajímavostí zahrady je její poloha, nachází se totiž na severním svahu - navíc ve více než 500 metrech nad mořem. Zdánlivě méně zahradnicky příznivé podmínky ale Lenku neodrazují a zkouší zde pěstovat téměř vše. Černí mají “vychytaný” systém hospodaření s vodou. Jste zvědaví? Poslechněte si tuto epizodu.
Na svém pozemku má Lenka více než 50 druhů růží - pro radost, pro krásu, pro vůni a pro výrobu kosmetiky či k využití do kuchyně. Lenka vám v této epizodě prozradí recept na sirup z růží. Navíc všem, co touží chovat nějaké užitečné zvíře, poradí, jak na chov a vhodné podmínky pro zvířata. Černí už totiž chovali kozy, ovce, čínská prasátka, nyní mají hlavně slepice a indické běžce. Zkušeností bohatě!
Lenka nám všem přeje, abychom si svých zahrad a zahrádek užívali dosyta s radostí, vděčností a láskou. Pokud byste chtěli kontaktovat Lenku Černou, můžete přes její FB profil U Bezinky. 

16. Pošlete hračky do druhého kola - Pavlína Švejdová

Už jste slyšeli o “udržitelném hraní” a Druhém kole, díky němuž můžete hračky, ze kterých už vaše děti vyrostly, poslat do další rodiny? Kdo řekl ne, poslouchá honem 16. epizodu. Kdo řekl ano, poslouchá také, protože tato epizoda je nejen o Druhém kolu, ale také o tom, jak správně odstartovat a udržet společensky / environmentálně prospěšné podnikání. Povídala jsem si o tom všem s Pavlínou Švejdovou, zakladatelkou projektu Druhé kolo a absolventkou akcelerátoru 3-2-1 dílna.
Projekt Druhé kolo má za cíl prodloužit dětským hračkám život(nost), přenést radost z hračky do dalšího dětského pokojíčku, ušetřit v rodinném rozpočtu a hlavně pomoci naší planetě. Maminky a tatínci mohou hračky, které jsou v bezvadném stavu, kvalitní a stále moderní, předat do komisního prodeje na www.druhekolo.cz. Přesný popis toho, jak celý proces funguje si přečtěte ZDE. Je to raz dva, nebojte. :-)
Držím Druhému kolu a dalším podobným "cirkulárním" a prospěšným projektům palce (i na nohou).

15. Prospěšné kombinování rostlin - Katka Špačková

S permakulturní designérkou a lektorkou Katkou Špačkovou jsme si tentokrát povídaly o prospěšných vztazích mezi rostlinami, o důležitosti stohování funkcí v našich zahradách, také o tom, co je to guild a jak zvolit společenství pro jabloň. Katka se svěřila se svými zkušenostmi z pěstování vytrvalé zeleniny a vyjmenovala některé, které ani netuším, že existují. V této epizodě také Katka doporučuje konkrétní kombinace rostlin do našich záhonů, co se jí osvědčilo a jak přesně při výsadbě či setí postupovat. Nechybí ani doporučení na zajímavé knihy. 
Navíc - co kdy který měsíc na zahradě dělat se dozvíte u Katky na blogu. O kombinování rostlin se můžete naučit ještě více v jejím Minikurzu kombinování rostlin. Na webu www.permakulturnioaza.cz najdete i herbář s dodatečnými praktickými informacemi, recepty, videolekce a další návody, jako jsou např. zeleninové piškvorky nebo užitečná tabulka pro kombinování rostlin ve smíšených záhonech. 

14. Květinová farma Radost - Denisa Tomášková

Zajímalo by mě, zda je tu člověk ten, který nikdy nekoupil řezanou květinu... Když jsem ale byla malá, vnímala jsem nákup květin jako něco neobvyklého. Vždycky se totiž u mamky nebo babičky na zahrádce našly nějaké pestrobarevné kytky, ze kterých šel “vyšvihnout” pěkný puget. Řezaným květinám se u nás neholdovalo, tedy snad s výjimkou karafiátů.
Dnes se nad nákupem řezaných kytek už ani já nepozastavím, květinářství je na každém rohu. Ale jaké květinářství a jaké kytky jsou tam k mání? S radostí si všímám, že čas od času narazím i na květinové farmy s lokálními rostlinami. A právě na toto téma jsem se i zaměřila v této epizodě podcastu Žít udržitelně a povídala jsem si s Denisou Tomáškovou.
Denisu permakulturní obec velmi dobře zná. Je totiž ředitelkou Českého permakulturního institutu, permakulturní designérkou a lektorkou, navíc žákyní otce permakultury Billa Mollisona. A aby toho nebylo málo, vrhla se činorodá Denisa na vybudování květinové farmy Radost, kde permakulturně pěstuje bio lokální sezónní květiny. 
A proč pěstuje právě květiny a ne třeba zeleninu? Jak víme, permakultura hojně podporuje pěstování “jídla”. Ale Denisu to vždy přirozeně “táhlo” ke květinám a byly to právě ony, které ji na zahradě nejvíce těšily. 
Navíc si uvědomila, že každý z nás koupí během roku poměrně hodně květin k nejrůznějším příležitostem, narozeniny, svatby, pohřby nebo jen tak, z lásky. Bylo by proto fajn mít zdroj lokálních květin, viďte? I z permakulturního pohledu je místní květena důležitá, neboť láká nejrůznější opylovače a zvyšuje biodiverzitu ve svém okolí. 
Denisina mise je přinášet lidem radost do života prostřednictvím květiny.
Zaposlouchejte se do epizody o květinové Radosti a kupujte české květiny bez chemie.
Objednávat kytičky z Radosti můžete na webu: https://www.zahradaradost.cz/obchod nebo Denisu vyhledejte na Instagramu zahradaradost nebo Facebooku Denisa Tomášková.   

13. Certifikujeme zahradu se spolkem Přírodní zahrada - Martina Petrová

Věřím, že většina z nás se snaží ke své zahradě, pozemku či políčku přistupovat šetrně a ekologicky. A pokud to platí právě pro Tebe nebo pro vás, zbystřete. Víte, že si můžete nechat svou zahradu certifikovat? Znáte ježečky?
Před nedávnem jsem si povídala s Martinou Petrovou, předsedkyní spolku Přírodní zahrada. Tento projekt má už slušnou historii, na konci 90. let vznikl v Rakousku a o rok či dva déle se přesunul také na česko-rakouské příhraničí. Základní myšlenkou projektu je, že každý z nás může udělat něco pro zlepšení kvality životního prostředí, a to přímo u sebe na zahrádce. 
Spolek mimo jiných svých aktivit uděluje tzv. zahradní plakety, a to dvojího druhu. Plaketu Přírodní zahrada (tedy malého ježečka) dostanete za splnění kritérií, která najdete zde: Cesta k zahradní plaketě. 
Ti, co mají opravdu výjimečnou a pozoruhodnou přírodní zahradu, a navíc se chtějí podělit o své znalosti designu přírodních zahrad a o své zkušenosti z vlastního přírodního zahradničení s ostatními, mohou dokonce získat velkého ježka, tedy plaketu Ukázková přírodní zahrada. 
Základní 3 kritéria, přes která nejede vlak, jsou:
☆ nepoužívat pesticidy,
☆ nepoužívat umělá hnojiva,
☆ nepoužívat rašelinu k úpravě a obohacování půdy.
Při hodnocení dále získáváte body za prvky přírodní zahrady a za hledisko obhospodařování a užitkové zahrady. Kritéria nejsou nijak složitá, mrkněte na ně SEM.
Nezapomeňte u Ukázkové přírodní zahrady na podmínku sdílení zkušeností a znalostí s veřejností. Návštěvní dobu si ale můžete přizpůsobit vlastním potřebám, může být i jen po telefonické dohodě.
Souhrn našeho rozhovoru najdete v textové podobě ZDE.
Pozor, výletníci!!! Spolek také pořádá řadu akcí, včetně organizovaných výletů po přírodních zahradách v tuzemsku i zahraničí, nejčastěji v Rakousku a Německu. Mrkněte na aktuální výlety na http://prirodnizahrada.eu/. 

12. Komunitní zahrady - výzvy a úskalí - Anna Černá

U vzniku prvních komunitních zahrad v České republice stála také Kokoza, společensky prospěšný podnik, který se dlouhodobě věnuje nejen zahradám, ale také kompostování. V této epizodě jsem vyzpovídala Aničku Černou, která v rámci Kokozy podporuje vznik a rozvoj komunitních zahrad.
Máte-li velký zájem založit komunitní zahradu, je dobré (a rozhodně jednodušší) nejprve se stát členem některé již fungující ve vašem okolí. Komunitní zahrady podle zkušeností Aničky vznikají nejčastěji tzv. odspodu, protože lidé si chtějí v místě, kde bydlí a tráví nejvíce času, vybudovat svou komunitu, skupinu lidí, se kterou mohou společně podnikat nejrůznější aktivity, včetně budování zahrady a pěstování v ní. Fungující komunita a přátelské vztahy upevní váš vztah k danému místu, ke komunitní zahradě, ke čtvrti či obci, kde bydlíte.
Je ale dost možné, že ve vašem okolí žádná komunitní zahrada či jiný podobný spolek není. Pak statečně a hurá do toho! Jedny z prvních aspektů, které musíte řešit, je pozemek a financování. 
Primárním zdrojem financí by měla být sama komunita. Pro komunitní zahradu je navíc hodně důležité využívat i schopností a dovedností jejích členů (práce se dřevem, účetnictví, propagace, apod.). I to je pro komunitní zahradu podstatný kapitál. Sehnat finance na nastartování projektu komunitní zahrady nemusí být až tak těžké. Můžete se obrátit na obce, velké firmy a podniky v okolí, nebo na státní instituce. Také můžete zorganizovat benefiční akci, dárcovskou výzvu (crowdfunding) nebo využít běžící projekty a výzvy nadací. 
Anička doporučuje Nadaci Partnerství nebo Nadaci Via (pozor, podcast byl předtáčen a zmiňovaný program “Už to roste, už to klíčí” je již ukončen).
Zakladatelé komunitní zahrady nemusí hledat jen krásnou zelenou plochu čekající na osazení. Naopak dobře mohou posloužit tzv. brownfieldy, místa s plánovanou budoucí výstavbou, krátkodobě bez využití, nebo zanedbaná zákoutí, opuštěné vnitrobloky či veřejné prostory na štěrku, bývalá parkoviště, apod.
Komunitní zahrada samozřejmě musí řešit vodu. Jako první zvažujeme zdroje dešťové vody. Jsou blízko svody dešťovky? Můžeme si postavit domeček (zázemí) a využít jeho střechu? Má pozemek jiný zdroj vody, např. vlastní studnu? Případně se nabízí domluvit se se sousedy a napojit se u nich na vodovodní řád. Asi nejnákladnější řešení je nechat si vodu dovážet.
V rozpočtu zahrady je vždy potřeba počítat s náklady na běžný provoz, na péči o nářadí a mobiliář, na nákup kompostu, mulče nebo rostlin. Nejčastěji se podceňuje odměna pro členy komunity, kteří mnohdy věnují zahradě stovky hodin ročně. Model dobrovolnictví ale nemusí být dlouhodobě udržitelný. 
Při zakládání komunitní zahrady prosím nespěchejte. Věnujte čas naladění se na sebe v rámci skupiny a zahrady. Klíčové je stanovit si vizi, určit pravidla fungování a metody rozhodování ve skupině. Inspirujte se v epizodě s Ivanou Mertovou, kde jsme fungování neformálních spolků probraly detailněji. 
K vizi a pravidlům je potřeba se pravidelně vracet, poupravit je, protože členové komunitní zahrady se proměňují, zahrada se rozšiřuje, a je fajn, předejít tím chaosu, ač tento stav je vcelku přirozený (čas od času). 
Vůdce komunitní zahrady musí umět povinnosti delegovat a rozdělit jednotlivé role a dílčí projekty mezi ostatní členy. Anička doporučuje mít větší koordinační skupinu, spíše než jednu vůdčí osobnost, tak je šance zvládnout vše “dobrovolnicky”. Člověk by se měl v komunitní zahradě cítit jako doma - bezpečně. A přesně tomu napomáhají i stanovená pravidla, která členové zahrady dodržují.
Mnohdy musíme pro náš pocit bezpečí zahradu uzavřít před volným vstupem veřejnosti, vyznačit jasné hranice a prostor oddělit plotem. Podle lokality, kde zahradu máte, zvažte i různá opatření na ochranu před vandalismem.
Musíme v komunitní zahradě pořádat akce? Anička říká, že primárně by akce měly sloužit komunitě, pro radost a potěšení. Může se jednat o společné pikniky, posezení u ohně, workshopy, kurzy, či pouhé promítání filmů. V komunitní zahradě si nechávejte dostatek volného prostoru - právě na společné hry, anebo na setkávání se s širším okolím.
Anička Černá navíc uvedla v život projekt Rozšířená rodina, který vyšel z její osobní zkušenosti a potřeb. Inspirujte se na webu projektu nebo ve stejnojmenné knize. Podstatou Rozšířené rodiny je možnost mít v místě, kde žiji, spřízněné rodiny a sousedy, se kterými mohu trávit volný čas, jezdit na výlety, vypomáhat si při výchově dětí, požádat o pomoc v běžném chodu domácnosti, společně se smát a jen tak být. 
Chcete-li se dozvědět více o komunitních zahradách, určitě navštivte web Kokozy, nebo také MAPKO.CZ, mapu komunit, které pěstují a kompostují. Mnoho moudrého a užitečného k tématu komunitních zahrad najdete v knize Pěstujeme ve městě. A máte-li zapeklitou otázku či potřebujete velmi konkrétní radu a pomoc, obraťte se přímo na Aničku Černou (email: anicka@kokoza.cz). 

11. Přírodní domek jako z pohádky - Jura Baláš

Náš milý soused Jura Baláš si se mnou povídal o jeho přírodním domečku. Postavil jej z valné většiny vlastníma rukama za využití dřeva, balíků slámy a hlíny. Zkušeností má na rozdávání a rozhodně si je nenechal jen pro sebe.
Co vedlo Juru k přírodní stavbě? Jak dlouho mu trvala? Proč ho fascinuje hlína a slaměné balíky? Na co si dát při takovémto typu stavění pozor a jak se mu po letech v domečku žije? Jak se tam cítí jeho návštěvy? Možná budete jednou z nich...