Žít udržitelně

26. Stavíme s přírodními materiály - Jiří Pilecký

Jirkovi nejvíce učarovaly hliněné omítky a izolace pomocí slaměných balíků. Je však řemeslníkem s mnoha dovednostmi a zkušenostmi, které při stavbě jakožto laik rozhodně oceníte, ať už jste se rozhodli pro konvenční domek, pasivní stavbu nebo přírodní bydlení.
Při zvažování jakéhokoli materiálu prověřujte nejen jeho složení a "laskavost" k přírodě, ale také zda je cenově dostupný a nedopravuje se z příliš velké vzdálenosti. Navíc váš projektant by měl dům s vědomím vámi vybraných materiálů již navrhovat, aby nevytvářel v domě detaily, které se s daným materiálem budou jen pracně a nedokonale řešit.
Jirka nerad hovoří o výhodách a nevýhodách stavebních materiálů, ale upřednostňuje diskuzi o vlastnostech a o konkrétním účelu použití zvažovaného materiálu. Hliněné omítky například doporučuje pro obytné místnosti, koupelny, méně pak pro chodby, jakékoli často ostříkávané plochy nebo prostory se zvýšeným pohybem a namáháním. 
Jako tepelnou izolaci doporučuje místo všude rozšířeného škodlivého polystyrenu nebo minerální vaty využívat slaměných balíků, izolaci foukaným papírem s dřevěným bedněním, s úspěchem lze také použít konopné izolace, vlnu nebo dřevovláknité rohože.
Sádrokarton má svou přírodnější alternativu v podobě ekopanelů nebo OSB desek. Vlastně u těch naše znalosti uvázly a nevíme, zda je skutečně prokázané, nakolik se z OSB desek ne/uvolňují lepidla. 
Jirkovou další specialitkou jsou ozeleněné střechy. V ČR je s nimi již více než 20 letá zkušenost. Tyto střechy výborně fungují proti přehřátí, spolehlivě zadržují vodu a přispívají k příjemnějšímu mikroklimatu v okolí. Kdybychom měli ve městech více zelených střech, mohli jsme se v době veder vyhnout i kropení ulic.
Možná nestavíte nový dům, ale potřebujete rekonstruovat svůj stávající domov. I zde má rozhodně místo úvaha o přírodních materiálech. Jirka říká, že snad ani není materiál, na který by nedával hliněné omítky. Zkrátka s šikovným řemeslníkem zvládnete prakticky cokoli. 
Více už prozrazovat nebudu, poslechněte si náš rozhovor a podívejte se pro více informací na stránky Jirky Pileckého: www.hlinene.cz. 
 
 

25. Využití online nástrojů při tvorbě vaší zahrady - Katka Špačková

V této epizodě jsme se s Katkou Špačkovou, permakulturní designérkou a vášnivou zahradnicí, zaměřily na aktuální téma - online nástroje a digitální technologie, ale z pohledu toho, jak a které nám mohou pomoci při navrhování a péči o naši zahradu. 
Na začátek se rozhodně hodí upozornit, že nic nenahradí naše osobní pozorování pozemku, naše vlastní vydefinování si potřeb a snů, které si na zahradě vyplníme. Toto jsou cvičení, která si musíme/chceme udělat sami.
Náš rozhovor se tedy netočil jen kolem online a IT světa, ale proč si nepřiznat, že i tyto nástroje nám mohou pomoci a leccos usnadnit. Už jen při definování svých snů a potřeb, požadavků rodiny, můžeme využít např. myšlenkových map. Máte-li nutkání se více při zahradničení organizovat, jednotlivé úkony si rozplánovat, rozhodně lze doporučit různé programy pro projektové řízení, např. Trello, Asana, Freelo anebo další online úkolníčky a zápisníčky.
Při analýze pozemku určitě pomohou informace typu kvalita půdy, oslunění, proudění větrů, rozložení vrstevnic, informace o srážkách, což lze právě dohledat z mnohých online zdrojů, které zmiňujeme v podcastu.
Ve fázi, kdy si plánujeme již konkrétní výsadbu, můžete pracovat s online databázemi rostlin, nemáme-li zrovna svou oblíbenou knihu po ruce. Inspiraci najdete i na webových stránkách velkých zahradnictví, specializovaných institucí či prodejců semen. Při procházce v přírodě či bloumání po zahradnictví doporučujeme využít aplikaci jako je PlantNet ke správnému určení rostlin, které nás zrovna zaujaly. Katka má také pěkně propracovaný Herbář na své stránce www.permakulturnioaza.cz.
Katka se v druhé části rozhovoru podělila o své zkušenosti s online vzděláváním v oblasti permakultury, absolvovala totiž online verzi Úplného kurzu permakulturního designu (PDC) v Austrálii. Má to své výhody i nevýhody, poslechněte si, jakou Katka udělala zkušenost. 
Co se týká umělé inteligence a návrhů zahrad, Katka učinila pár pokusů, které jí ale prozatím neuspokojily. Uvidíme, zda a nakolik umělá inteligence zasáhne do života zahradníků, zahradních architektů či permakulturistů. Ale jak už jsem psala, není nad vlastní pozorování. 
 

24. Jedlé lesní zahrady - Katka Horáčková

S Katkou Horáčkovou, permakulturní lektorkou, zahradnicí a spoluautorkou nového dokumentu Příběhy lesních zahrad, postupně v rozhovoru odhalujeme, co přesně si máme pod pojmem jedlá lesní zahrada představit. Robert Hart, průkopník lesních zahrad, říkal: "Pojďme zahradničit tak jako les." Inspiroval se volnou přírodou, místy, která fungují dobře, dlouhodobě prospívají, a to bez zásahu člověka.
V jedlých lesních zahradách funguje několik pater: bylinné patro, keře, menší stromy, velké stromy, popínavky, půdokryvné patro, kořeny (hlízy) a houby. V našich zahradách a zahrádkách však nemusíme mít přísně všechna patra zastoupena. Nakombinovat lze s úspěchem i například jenom tři.
Katka v rozhovoru uvedla několik zásad, které platí nejen v jedlých lesních zahradách, ale v permakultuře jakbysmet. Tedy: Mysleme určitě na to, že v zahradě můžeme mít nejen rostliny pro užitek a požitek lidí, ale také nezapomeňme na další živočišné druhy, které nám pak na oplátku v zahradě pomohou. Dále - nenechávejme půdu holou, neboť nevyužitá plocha v zahradě bude zákonitě osídlena pionýrskými rostlinami a z toho pro nás vyplyne nutnost neustálé údržby. Podstatné jsou v zahradě stromy, které zajišťují pro ostatní rostliny a živáčky příznivé mikroklima. 
Do jedlé lesní zahrady patří i některé struktury, nejdůležitější je lavička a prostor pro nářadí. Pozor na skleník, u kterého si dobře rozmyslete, co v něm budete chtít pěstovat a kdo se o něj bude starat (větrat, zalévat). 
Umění lesního zahradníka spočívá v tom, že by se měl umět vyznat ve všech patrech jedlé lesní zahrady, což samozřejmě nejde umět naráz. Buďme trpěliví, dávejme si malé cíle, fázujme. Využijme i naší komunity, protože každý z členů má jistě své jedinečné schopnosti a dovednosti, nehledě na to, že více lidí = více nápadů. 
Téma jedlých lesních zahrad určitě stojí za prostudování. Bránou do většího poznání pro vás bude dokumentární film Příběhy lesních zahrad. Inspiroval se knihou Lesní zahrady v praxi od Tomase Remiarze (vydala společně Permakultura CS a Dharma Gaia). Více se dozvíte na webové stránce: https://lesnizahrady.cz/. 

23. Jak se žije v Perma ráji - Karolína Chovancová

Za stránkou Permaraj.cz stojí nadšená permakulturnice Karolína Chovancová se svým manželem Kamilem. S permakulturou se seznámili v knihách Jaroslava Svobody a pojetí takových pozemků a zahrad s nimi velmi rezonovalo, protože mají rádi zahrady spíše v přírodním rázu, kde panuje svoboda a přirozenost. V 23. dílu podcastu Žít udržitelně se Karolína rozpovídala nejen o svém vnímání pojmu permakultura.
Poslouchejte, jak přistupovali k výběru pozemku pro své "zakořenění", jak promýšleli stavbu, jednotlivé permakulturní prvky a hlavně naplnění svých potřeb a snů v novém domově. Pro spokojený život a pocit domova je ale klíčová komunita, ve které žijeme, naši sousedé. Jak se Karolína s rodinou zapojuje do vesnického dění a lokalizuje se? Asi tušíte, že není pasivní typ. Tak šup šup, poslouchejte.
P.S.: Karolína se věnuje i koučování v permakulturním pojetí, více hledejte TADY.

22. Jak na ekologii ve skříni - Ivana Mertová

S Ivanou Mertovou jsme v 22. epizodě probíraly naše šatníky a textilní průmysl obecně. Začaly jsme tříděním šatníku na 3 hromádky (u někoho hromady), přešly ke kategoriím "vzpomínky" nebo "do toho zhubnu". A myslely jsme i na rady, jak nakupovat chytře a vědomě. Ano, základem je přemýšlet nad tím, co kupuju, nejen u oblečení. Velký pozor bychom si měli/měly dávat na impulzivní nákupy a nákupy za odměnu.
Ptala jsem se Ivanky i na rozdíly mezi rychlou módou a udržitelnou módou (slow fashion) a jaký dopad má rychlá móda na životní prostředí a sociální/pracovní podmínky. Toto téma je velmi dobře pokryto mimo jiné i v podcastu Fashion Session, tak si ho nalaďte.
Nezapomněly jsme se probrat problematikou materiálů, které ano, které spíše ne, proč je lepší nevolit směsové materiály a proč jsou nám ale často příjemnější. Ideálem je samozřejmě vyrobit si své oblečení z lokálního zdroje a nosit ho do naprostého dosloužení. Dalšími k přírodě šetrnými přístupy jsou: minimalismus, recyklace, swapy nebo second handy.
A nakonec jsme přidaly pár rad, jak se řádně starat o své oblečení a udržet jej co nejdéle "v kondici" - jak prát, jak sušit, jak pečovat a opravovat. 
Téma udržitelné módy je opravu velmi široké a určitě si dohledejte ještě další zdroje informací. Můžete mrknout i na krátký dokument "Ušili to na nás". 
 

21. Udržitelné vztahy s dětmi - Jana Hudecová

Jana Hudecová se svým manželem Jurajem založila neziskovou organizaci Familylab, která je součástí mezinárodní asociace fungující už v 28 zemích. Asociaci založil dánský rodinný terapeut Jesper Juul, nositel titulu Ashoka Fellow, čímž se zařadil mezi přední světové sociální inovátory. 
Asociace se zaměřuje na podporu odborníků, kteří pracují s dětmi a rodinami, směrem k rozvoji vztahových kompetencí. Dále pak pomáhají rodičům, aby si našli cestu k respektující výchově a dokázali proměňovat lásku k dětem v láskyplné chování. Zásadním cílem je tedy pomáhat rodinám a vzdělávacím institucím utvářet prostředí pro dobré duševní zdraví dospělých, dětí i dospívajících, s velkým důrazem na kvalitu mezilidských vztahů.
Jak Jana řekla v 21. epizodě podcastu Žít udržitelně, jde spíše o filozofii, než nějaké metody. Jádro spočívá v udržitelném přístupu ke vztahům rodičů a dětí, obecně o kvalitní mezilidské vztahy, které samozřejmě ovlivňují kvalitu našich životů. Familylab cílí na rozvoj vztahových kompetencí, tedy schopnost vytvářet, rozvíjet a obnovovat vztahy s dětmi. 
Chcete-li se dozvědět více, jak své děti připravit na dospělost, ve které budou schopné vést kvalitní a plnohodnotné vztahy, zkuste mrknout na vzdělávací zdroje přístupné na stránkách Familylabu. Doporučuji hlavně sekci INSPIRACE, kde například najdete 7 rodičovských mýtů.
“Děti nepotřebují dokonalé rodiče nebo pedagogy. Potřebují dospělé, kteří přebírají odpovědnost za své chyby.”  Jesper Juul

20. Jak se studuje Farmářská škola - Jitka Nováková

Do 20. epizody podcastu Žít udržitelně jsem pozvala dlouholetou členku spolku Permakultura CS, nadšenou zahradnici, zelinářku a od r. 2022 studentku Farmářské školy, Jitku Novákovou. Ve spolku Permakultura CS se stará hlavně o finance a pražskou permakulturní knihovnu, která má od 21.9.2023 nové sídlo v centru Prahy. 
Ale zpět k Jitčině zahradničení a zelinářství. Jitka ve své vlastní zahradě pěstuje hlavně zeleninu, některé drobné ovoce, potkáte tam i slepice, morčata, kočky a psy. Jitka radí: ”Nemusíte vlastnit pozemky, ale najděte si někoho, s kým můžete pozemek sdílet a společně obhospodařovat.” Tak to udělala i Jitka. Se svou kamarádkou hospodaří na pozemku její rodiny. Nejprve si pěstovaly zeleninu jen pro své početné rodiny, ale od roku 2023 už Jitka zásobuje v podobě bedýnek i své sousedy. Její pěstitelská vášeň se rozkřikla po okolí.
Studium Farmářské školy
Jitka sama pro sebe vnímá studium na Farmářské škole jako vyšší nadstavbu nad obvyklými kurzy o navrhování zahrad nebo pěstování zeleniny. Všichni, kdo se studia účastí, tedy studenti i učitelé, jsou do témat velice zapálení a vyměňují si své reálné zkušenosti z mnoha oborů. Dobrou zprávou je, že se v září 2023 oficiálně otevřel 1. ročník Vyšší odborné školy ekologického zemědělství (tedy Farmářské školy), která se zaměřuje na oblasti ekologického a biodynamického zemědělství. Více o studiu prosím hledejte ZDE. 
Opravdu skvělou na celém konceptu Farmářské školy je kombinace trochy teorie a velké porce praxe. Jitka konkrétně chodí na praxi do zelinářské farmy Králíčkovi. Zde si většinu sadby vypěstují sami. Na novou sezónu se začínají připravovat dokonce už v lednu. Praxe na farmě umožňuje Jitce vidět, jak se starat o zeleninu od semínka po sklizeň a uskladnění. I ekologické zelinářství Králíčkovi funguje na principu bedýnek a KPZky. Jitka se zde učí věci, které v žádné literatuře nenajdete. Jsou to odžité zkušenosti lidí z praxe. 
Velmi příjemně mne překvapil fakt, že na Farmářské škole se nepíší písemky a nezkouší se. Navíc studenti sami mohou ovlivňovat výběr témat a navrhovat přednášející pro semináře. Všichni se přednášek účastní, bez ohledu na jejich srdcové téma a zaměření. Na konci ročníku se pak každý chopí některého z probraných témat, zpracuje jej do přednášky a odprezentuje ostatním. Tím uzavírá jeden ročník studia. Jitka si velmi pochvaluje víkendová studijní setkání na farmách, kde krom zajímavých přednášek odborníků z praxe, probíhá i “networking” nebo exkurze na další farmy, nejen v Čechách, ale i v Rakousku či Německu. Jak budete ve svém studiu úspěšní je na Vás, na Vaší aktivitě a zájmu.
Pokud byste si chtěli od Jitky Novákové objednat její bedýnku a jste z okolí Kozojed u Kostelce n. Černými lesy, mrkněte na její FB stránku Zeleninové bedýnky Kozojedy. Další kontakt na Jitku najdete i na webu spolku Permakultura CS v sekci Kdo jsme.

19. Lepší den s jógou - Lenka Chabová

Vítejte u dalšího dílu podcastu "Žít udržitelně". V 19. epizodě se zaměříme na jedinečné spojení mezi udržitelností, zdravím a duševní pohodou skrze magický svět jógy. Seznámíte se s inspirativní osobností, Lenkou Chabovou, instruktorkou jógy a zakladatelkou studia Jóga od hlavy až k patě. Představíme vám, jak může jóga a hlavně vědomé dýchání sloužit jako mocný nástroj v uspěchaném tempu moderního života.
Jak můžeme prostřednictvím jógy nalézt rovnováhu mezi tělem a myslí?
Jaké jsou benefity vědomého dýchání, pravidelného cvičení a meditace pro naše zdraví?
Jak správně začít svůj den? 
Co můžeme udělat pro své tělo během pracovního dne? 
Jak ztišit svou hyper-energii a roztěkané myšlenky, abychom dobře spali?
Jak se připravit na náročnou schůzku či důležitý den?
Na tyto otázky a mnoho dalšího jsme se s Lenkou zaměřily právě v této epizodě. Zůstaňte s námi a objevte cestu k životnímu "blahu" skrze jógu a vědomé dýchání. Lenka zdůrazňuje právě význam vědomého dýchání při cvičení jógy. "Dýchání je pravým základem, na kterém stojí celá jóga," říká. 
Více o Lence Chabové a jejím studiu se dozvíte na www.jogaodhlavyazkpate.cz nebo na FB profilu Jóga Štětkovice.

18. Akademie udržitelného života a podnikání - Helen Vodrážková

V 18. epizodě podcastu Žít udržitelně vás čeká zajímavý rozhovor s Helenou Vodrážkovou, která představila nový vzdělávací projekt – Akademii udržitelného života a podnikání. Helen si uvědomila, že existuje mnoho lidí, kteří touží změnit svůj život a žít udržitelněji, avšak potřebují praktickou podporu a hlubší znalosti. Právě díky tomu vznikla myšlenka Akademie udržitelného života a podnikání (AUŽP), která se ponejvíc zaměřuje na praxi, setkávání s odborníky a poskytuje konkrétní dovednosti potřebné pro udržitelný způsob života.
Nyní běží pilotní projekt, během něhož absolvují účastníci čtyři víkendové studijní pobyty a setkají se s různými odborníky a lektory. Ti je seznamují s principy permakultury, přírodním stavitelstvím, budováním komunit, bylinkařením a dalšími udržitelnými tématy. Projekt je finančně podpořen Nadací Partnerství. 
Po ukončení pilotního projektu bude provedeno vyhodnocení a na základě jeho výsledků budou hledány další finanční zdroje pro spuštění regulérního prvního ročníku akademie, který by měl začít v září 2024. Více se dozvíte na webové stránce Akademie: https://www.akademieudrzitelnehozivota.cz/.
Sledovat také můžete Facebookovou stránku a Instagramový profil Ekocentra a komunitní zahrady Divočina, kde Helen dlouhodobě působí a je zakladatelkou těchto prospěšných projektů. I zde budou uveřejňované aktuality týkající se AUŽP a pilotního projektu, který poběží do začátku října 2023. 

17. Ukázková permakulturní zahrada U Bezinky - Lenka Černá

Lenka Černá je majitelkou ukázkového permakulturního projektu U Bezinky, je lektorkou tvůrčích kurzů, občasnou permakulturní návrhářkou, nadšenou zahradnicí a bylinkářkou, a ve spolku Permakultura CS se stará o Mapu a Síť ukázkových permakulturních projektů.
Zahrada v Zábřežské vrchovině je pro celou rodinu Černých jejich rozšířeným životním prostorem. Od jara do pozdního podzimu, od rána do večera, se rodinný život odehrává právě tam. Zajímavostí zahrady je její poloha, nachází se totiž na severním svahu - navíc ve více než 500 metrech nad mořem. Zdánlivě méně zahradnicky příznivé podmínky ale Lenku neodrazují a zkouší zde pěstovat téměř vše. Černí mají “vychytaný” systém hospodaření s vodou. Jste zvědaví? Poslechněte si tuto epizodu.
Na svém pozemku má Lenka více než 50 druhů růží - pro radost, pro krásu, pro vůni a pro výrobu kosmetiky či k využití do kuchyně. Lenka vám v této epizodě prozradí recept na sirup z růží. Navíc všem, co touží chovat nějaké užitečné zvíře, poradí, jak na chov a vhodné podmínky pro zvířata. Černí už totiž chovali kozy, ovce, čínská prasátka, nyní mají hlavně slepice a indické běžce. Zkušeností bohatě!
Lenka nám všem přeje, abychom si svých zahrad a zahrádek užívali dosyta s radostí, vděčností a láskou. Pokud byste chtěli kontaktovat Lenku Černou, můžete přes její FB profil U Bezinky.